Archi­vy

Majet­ek

Je sebeobra­na možná i v pří­pa­dě krá­deže nebo vni­k­nu­tí na cizí pozemek?

Je sebeobrana možná i v případě krádeže nebo vniknutí na cizí pozemek?

Sebeobra­na je tako­vá obra­na, která je nut­ná k odvrá­cení součas­né­ho pro­ti­práv­ní­ho úto­ku pro­ti sobě nebo jinému.

Sebeobra­na je klas­ikou v oblas­ti zko­umá­ní odborných zna­los­tí — a samo­zřej­mě také ele­men­tární pro odbor­nou praxi!

Se sebeobra­nou se set­ká­vá­me hned ve třech zákon­ech, a to v §. 32 StGB, v § 227 BGB a také v zákoně o správ­ních delik­tech v roce 2006. § 15 OWiG.
V dnešním člán­ku se však nez­a­bý­vám pří­mo sebeobra­nou jako ospra­vedlněním a její­mi jed­not­li­vý­mi prv­ky. Kdy se může­te odvo­lat na sebeobra­nu, tj. fyzi­cky něko­ho napadn­out, aniž bys­te se vysta­vi­li trest­ní­mu stí­há­ní, je podrob­ně pop­sá­no v tex­tu záko­na. Při pří­pra­vě na zkouš­ku 34a v kurz­ech nebo kni­hách je vždy podrob­ně pop­sán odsta­vec o sebeobraně s názorný­mi příklady.

Jed­na rána, jeden útok! Braň­te se, sebeobra­na! Dobře?

Při zko­umá­ní odborných zna­los­tí v oboru strá­ž­nict­ví pod­le § 34a GewO je téměř vždy ale­s­poň jed­na otáz­ka zaměře­na na sebeobra­nu, např. na před­po­kla­dy, kdy je vůbec mož­né jed­nat v sebeobraně. Sebeobra­na je důleži­tým důvo­dem pro zásah pro­ti útoční­kům, aniž by se člo­věk vysta­v­oval trest­ní­mu stí­há­ní. Vzhle­dem k tomu, že sebeobra­na je “prá­vem kaž­dé­ho člo­vě­ka”, může se jí dovolá­vat kaž­dá oso­ba, samo­zřej­mě včet­ně ochran­ky, pokud jsou splně­ny pod­mín­ky pro sebeobra­nu. Pokud je vrát­ný náh­le napa­den pěs­tí v roz­po­ru se zákonem, může se útoční­ko­vi brá­nit. Není trest­ně stí­hán, i když útočník utrpí zranění a (snad) proh­r­a­je. Zatím je to jas­né. Ale:

A co krá­dež nebo vni­k­nu­tí na cizí pozemek?

Krá­dež nebo vni­k­nu­tí na cizí poze­mek předsta­vu­jí rov­něž pro­ti­práv­ní útok, a to na zákon­né prá­vo na majet­ek nebo prá­vo na byd­lení. V těch­to pří­kla­dech je jis­tě pří­pust­né brá­nit se a použít sílu k odražení úto­ku! Vždy je však tře­ba zoh­led­nit přiměřen­ost a pro­s­třed­ky použi­té k obraně.

Kte­ré práv­ní záj­my jsou vůbec schop­ny sebeobrany?

Mno­ho stu­den­tů se mylně dom­ní­vá, že sílu lze použít pou­ze v pří­pa­dě fyzické­ho úto­ku na sebe (sebeobra­na) nebo na jinou oso­bu (pomoc v nou­zi). Ale to je špat­ně! V zása­dě je kaž­dý (indi­vi­duální) práv­ní zájem způ­so­bilý k sebeobraně. Kromě živo­ta, zdra­ví a těles­né inte­gri­ty sem patří také majet­ek, čest, jmění (atd.) osoby. 

Může být zlo­děj vlast­ní­kem ukra­de­né věci?

Může být zloděj vlastníkem ukradené věci?

Zno­vu a zno­vu se mě pta­jí na obs­ah zkoušky.

Od nyně­jš­ka se budu na blogu také občas podrob­ně­ji věno­vat čas­to kla­deným otáz­kám ke zkouš­ko­vým téma­tům, zej­mé­na těm, která u mno­ha účast­ní­ků opa­ko­vaně vyvolá­va­jí nejasnosti.
Nedáv­no jsem obdržel dotaz od žáka, který chtěl využít služ­bu Před­mě­to­vý vzdělá­va­cí por­tál se při­pra­vil na zkouš­ku 34a online. Řekl mi, že v tes­to­vých otáz­kách na por­tá­lu byla úda­jně chyba:

“Když něk­do něco ukrad­ne, ukradl to něko­mu jiné­mu. Správ­ná odpo­věď na výu­ko­vém por­tá­lu je, že zlo­děj je pak vlast­ní­kem věci. To nemůže být prav­da. Jak může být zlo­děj vlast­ní­kem, když si vzal něco od něko­ho jiné­ho pro­ti jeho vůli? To musí být špatně!”

 

Podí­vej­me se stručně na skut­ko­vou pod­sta­tu pod­le trest­ní­ho a občan­s­ké­ho práva.

Při zod­po­ví­dá­ní otá­zek ve zkoušce je pře­de­vším důleži­té vědět, zda se otáz­ka týká trest­ní­ho nebo občan­s­ké­ho prá­va — pří­pad­ně obo­jí­ho. V sou­la­du s tím je tře­ba se zaměřit zej­mé­na na to, kte­ré trest­né činy z Trest­ní zákon­ík (StGB) a/nebo Něme­cký občan­s­ký zákon­ík (BGB) použít.

Pokud se podí­vá­te do Trest­ní zákon­ík pod­le § 242 krá­dež a podí­vá se na pop­sa­né sku­teč­nos­ti, rych­le si uvě­domí, že se to vzta­hu­je na skut­ko­vé okol­nos­ti pří­pa­du. Oso­ba vez­me cizí movi­tou věc, aniž by k tomu byla opráv­ně­na, aby si ji přis­vo­ji­la. Zlo­děj si chce ukra­de­né zboží ponechat pro sebe. Jed­ná protiprávně.
Na klí­čo­vých slovech však v tuto chví­li nel­ze nic najít. Vlast­nict­ví nebo drž­ba — To se musí­te podí­vat do BGB.

BGB sta­noví v § 854 Naby­tí vlast­nict­ví sta­noví, že vlast­ní­kem je ten, kdo má sku­tečná moc nad věcí má. A to nás při­vá­dí pří­mo k původ­ní otáz­ce: Co je to? Zlo­děj je bez­pro­s­třed­ním vlast­ní­kem ukra­de­né věci.pro­tože vykon­á­vá fak­tick­ou moc nad věcí. Může napří­klad věc použí­vat nebo ji pře­mí­s­tit na jiné mís­to. Nezá­leží na vůli k pře­vo­du, tj. zlo­děj se stá­vá vlast­ní­kem, i když si to před­cho­zí vlast­ník nepře­je. Záro­veň však pla­tí, že Držení zlo­dě­je závad­né je. Opráv­něný vlast­ník má nárok z důvo­du odně­tí drž­by zlo­dě­jem. Nárok zís­kat zpět svůj majetek.

V Něme­cku je vlast­nict­ví již zaruče­no Základ­ní zákon v člán­ku 14 chrá­ně­no — kaž­dý může nabý­vat vlast­nict­ví věcí sám a stát toto prá­vo garantuje.
Jaká je situ­ace v pop­sa­ném pří­pa­dě, pokud jde o vlast­nict­ví? Stá­vá se zlo­děj také vlast­ní­kem věci? Ne!
Zatím­co vlast­ník má fak­tick­ou moc nad věcí, vlast­ník má moc práv­ní. Vlast­ník a drži­tel mohou být totožní. Pokud si napří­klad v super­mar­ke­tu koupí­te pyt­lík rýže, zís­ká­te vlast­nict­ví věci, když ji zapla­tí­te. Záro­veň jste vlast­ní­kem pyt­le rýže, pro­tože nad ním máte fak­tick­ou moc. Pokud půjčí­te vrtač­ku sou­se­do­vi, zůs­tá­vá­te jejím vlast­ní­kem. Sou­sed se však stá­vá majite­lem a může vrt­ací stroj použí­vat k vrtá­ní děr do zdi své­ho domu, jak se mu zlíbí.
Na strán­kách Pra­vo­mo­ci vlast­ní­ka jsou defi­no­vá­ny v § 903 BGB. regu­l­o­va­né. Při vyme­zení vůči vlast­ní­ko­vi Maji­tel ne sku­tečná moc nad věcí, ale moc nad věcí. práv­ní auto­ri­ta. Pokud přes­to není součas­ně vlast­ní­kem věci, může od vlast­ní­ka věci zís­kat např. Zveře­jně­no na takže vlast­ník nyní zís­ká­vá i fak­tick­ou moc (drž­bu) nad věcí.

Struč­né shrnutí

Zlo­děj se stá­vá vlast­ní­kem ukra­de­né věci, jak­mi­le nad ní vykon­á­vá fak­tick­ou moc. Drž­ba je však považo­vá­na za vad­nou. Původ­ní vlast­ník nebo maji­tel má resti­tuční nárok (pří­pad­ně nárok na náhra­du ško­dy) vůči zlo­dě­ji, který neo­práv­něně (v roz­po­ru s práv­ní­mi před­pi­sy) nezá­kon­ný zásah) půso­bil. Zlo­děj však není vlast­ní­kem věci, pro­tože ukra­dená věc prá­vem patří něko­mu jinému.
 

Máte také dota­zy k vyše­tření odborných zna­los­tí pod­le § 34a GewO v oblas­ti ostrahy?

Pak je jed­no­duše zveře­jně­te ve fóru: https://www.sachkunde-34a.de/sachkundepruefung-34a-forum-fragen
Na vaši otáz­ku vám jis­tě odpo­ví jiný čtenář nebo já jako autor této stránky.

 

Mimocho­dem: Pokud jste zce­la Kom­plex­ní pří­pra­va na zkouš­ku a indi­vi­duální otáz­ky odpo­ví­da­li vždy kom­pe­tent­ně Mohu vám dát eLear­ning na www.sachkun.de dopo­ruču­je­me. V tom­to doku­men­tu nalez­ne­te Vzdělá­va­cí por­tál proz­ko­u­mej­te již polože­né otáz­ky a poklá­dej­te vlast­ní otáz­ky bez ome­zení. Otáz­ky budou zod­po­vě­ze­ny ihned Odborní lek­tořikteří se v této pro­ble­ma­ti­ce dobře orientují!

Otisk
cs_CZCS