Archi­vy

Prá­vo

Wie ticken die Prü­fer in der münd­li­chen Sachkundeprüfung?

Wie ticken die Prüfer in der mündlichen Sachkundeprüfung?

In die­sem Bei­trag geht es dar­um, wie Sie sich in der münd­li­chen Sach­kunde­prüf­ung nach § 34a GewO ver­hal­ten soll­ten. Erfah­ren Sie, was bei den Prü­fe­rin­nen und Prü­fern gut ankommt, wie Sie für einen guten ers­ten Ein­druck sor­gen und was Sie bes­ser sein las­sen. Wir ver­ra­ten Ihnen auch, was Sie tun kön­nen, wenn Sie sich unge­recht behan­delt fühlen.

Die­se Rah­men­be­din­gun­gen gel­ten für die münd­li­che Sachkundeprüfung…

Alle Men­schen sind ver­schie­den. Und so sind auch Prü­fe­rin­nen und Prü­fer kei­ne Robo­ter, die schlicht­weg einen vor­han­de­nen Fra­gen­ka­ta­log abar­bei­ten. Grund­le­gend sol­len Schwer­punk­te abge­prüft wer­den (> recht­li­che Inhal­te, z.B. die Jeder­manns­rech­te, Recht­fer­ti­gungs- und Ent­schul­di­gungs­grün­de sowie Umgang mit Men­schen), jedoch kön­nen auch Fra­gen zu den ande­ren The­men gestellt wer­den, die eben­falls Inhalt des schrift­li­chen Teils der Sach­kunde­prüf­ung waren. Gene­rell wird nicht „auf Lücke geprüft“ und die Prü­fer fra­gen aus­schließ­lich Inhal­te des Lern­stoffs ab, der fest­ge­legt ist. Denn die Prü­fer müs­sen sich an die vor­ge­ge­be­nen Rah­men­in­hal­te hal­ten. Sprich: Es darf nur zu den The­men­ge­bie­ten gefragt wer­den, die durch die Bewa­chungs­ver­ord­nung vor­ge­ge­ben sind. Sie dür­fen davon aus­ge­hen, dass man Ihnen durch­aus hilft, wenn Sie ein­mal auf dem Schlauch ste­hen und man Sie kei­nes­wegs durch­fal­len las­sen möch­te. Den­noch soll­te eben wesent­li­ches Wis­sen vor­han­den sein, damit Sie Ihren Job in der pri­va­ten Sicher­heit rich­tig aus­üben kön­nen. Dar­über hin­aus gibt es wei­te­re Regeln wie z.B. die Prü­fungs­ord­nun­gen der IHK, die fest­le­gen wel­che Rah­men­be­din­gun­gen ein­ge­hal­ten wer­den müs­sen. Auch dar­an müs­sen sich Prü­fen­de und Prüf­lin­ge halten.

Wie läuft die münd­li­che Sach­kunde­prüf­ung ab?

Der Ablauf der münd­li­chen Prü­fung unter­schei­det sich von IHK zu IHK teil­wei­se. Gene­rell wer­den aber zu Beginn der Prü­fung zunächst Form­vor­ga­ben abge­prüft, dann folgt die eigent­li­che Prü­fung und nach einer kur­zen Bera­tung wird Ihnen das Prü­fungs­er­geb­nis mitgeteilt:

Mit fol­gen­den Punk­ten sind Sie für die Prü­fung gut beraten…

Das erfor­der­li­che Wis­sen ist das A und O für die Prü­fung und streng genom­men in der Sach­kunde­prüf­ung auch das Ein­zi­ge, das wirk­lich zählt. Doch sind wir ehr­lich: Neben dem abge­frag­ten Wis­sen, gibt es wei­te­re Punk­te, die am Ende – gera­de wenn es inhalt­lich eng wer­den soll­te – aus­schlag­ge­bend sein könnten.
Fol­gen­de Tipps haben wir daher ins­ge­samt für die münd­li­che Prü­fung für Sie:

Mil­dern­de Umstände?

Es kommt immer wie­der vor, dass Prü­fungs­teil­neh­mer beson­de­re Umstän­de erwäh­nen, wes­we­gen sie sich nicht ordent­lich vor­be­rei­ten konn­ten. Das kann von einer hohen zeit­li­chen Aus­las­tung über eine vor­an­ge­gan­ge­ne Nacht­schicht bis hin zu einer schwer­wie­gen­den Erkran­kung oder gar dem Tod einer nahe­ste­hen­den Per­son rei­chen. Sol­che Umstän­de sind tra­gisch und oft ist es mensch­lich über­aus nach­voll­zieh­bar, dass man sich dann nicht rich­tig vor­be­rei­ten konn­te. Jedoch kön­nen und dür­fen sol­che Aspek­te – bei aller Empa­thie – vom Prü­fungs­aus­schuss nicht als „mil­dern­de Umstän­de“ ange­rech­net wer­den. Das wäre zum einen unfair den ande­ren Prü­fungs­teil­neh­mern gegen­über, zum ande­ren wür­de dann ja gera­de der Zweck einer sol­chen Prü­fung völ­lig ver­fehlt. Was nützt es Ihnen spä­ter, wenn Sie die Prü­fung „unwis­send bestan­den“ hät­ten, dann aber in einer kri­ti­schen Situa­ti­on im Job nicht klar dar­über sind, was Sie tun dür­fen, respek­ti­ve müs­sen? Ent­we­der Sie brin­gen sich selbst oder ande­re in Gefahr und/oder ste­hen mit einem Fuß im Gefäng­nis.
Bit­te über­le­gen Sie sich daher zuvor gründ­lich, ob Sie an die­sem Tag zur Prü­fung antre­ten oder nicht. Sagen Sie gege­be­nen­falls recht­zei­tig ab! 

Fair­ness und Tipps bei Konflikten

Jeder kann mal einen schlech­ten Tag haben. Den­noch gel­ten für die IHK-Prü­fun­gen kla­re Regeln für alle und es zählt das objek­tiv fest­ge­stell­te Ergeb­nis. Ein fai­rer, resprekt­vol­ler Umgang zwi­schen den Prü­fungs­teil­neh­mern und den Mit­glie­dern des Prü­fungs­aus­schus­ses ist daher uner­läss­lich.
Mit­un­ter kann es in sel­te­nen Fäl­len inhalt­li­che Dif­fe­ren­zen in der Beur­tei­lung geben, inwie­fern eine gege­be­ne Ant­wort kor­rekt ist. Oder es wird ange­zwei­felt, dass eine bestimm­te Fra­ge so gestellt wer­den durf­te. Sie kön­nen natür­lich Ihren Stand­punkt dar­le­gen, doch beach­ten Sie, dass eine aus­schwei­fen­de Dis­kus­si­on in der unmit­tel­ba­ren Prü­fungs­si­tua­ti­on wenig ange­bracht ist. Die Prü­fer sit­zen hier zunächst am län­ge­ren Hebel. Blei­ben Sie also auch bei etwa­igen Unstim­mig­kei­ten wäh­rend des Prü­fungs­ge­sprächs und bei der Ergeb­nis­ver­kün­dung sach­lich und höflich.
Ziel­füh­ren­der ist es, sich mit einer aus­führ­li­chen Begrün­dung im Nach­gang schrift­lich zu beschwe­ren, z.B. indem Sie nach Bekannt­ga­be der Ent­schei­dung Wider­spruch gegen die Prü­fungs­ent­schei­dung ein­le­gen. Wur­den „Form­feh­ler“ began­gen, besteht eine gute Chan­ce die Prü­fung erfolg­reich anzu­fech­ten – doch das ist eher sel­ten der Fall. Ansons­ten besteht natür­lich auch die Mög­lich­keit, Ein­sicht in den Prü­fungs­akt zu neh­men, einen Anwalt zu kon­sul­tie­ren und den Rechts­weg zu beschrei­ten, also vor dem Ver­wal­tungs­ge­richt zu kla­gen.
Sei­en Sie an die­ser Stel­le aber vor­ge­warnt: Wenn Sei­tens der IHK oder der Aus­schuss­mit­glie­der kei­ne gro­ben Schnit­zer began­gen wor­den sind, hat eine Kla­ge sehr wenig Aus­sicht auf Erfolg. Alle­mal bes­ser ist es, die­sen gro­ßen zeit­li­chen und finan­zi­el­len Auf­wand zu mei­den und schlicht­weg bes­ser vor­be­rei­tet erneut anzu­tre­ten. So hoch ist die Hür­de für den „34a-Schein“ nun wirk­lich nicht.

Souhrn

Die münd­li­che Prü­fung stellt für vie­le Teil­neh­men­de eine Aus­nah­me­si­tua­ti­on dar, in der man natür­lich ein wenig auf­ge­regt ist. Doch dazu besteht kein Anlass, wenn Sie sich gut vor­be­rei­tet haben. Gehen Sie mög­lichst gelas­sen und authen­tisch in die Prü­fung. Hören Sie genau zu, beant­wor­ten Sie die Fra­gen ziel­ge­rich­tet, zei­gen Sie sich respekt­voll und höf­lich. Dann kann kaum etwas schiefgehen.

Prá­ce strá­ž­né­ho 34a: Co dělat, když šéf zruší služby?

Práce strážného 34a: Co dělat, když šéf zruší služby?

V sou­kro­mém bez­peč­nost­ním sek­toru je běž­nou pra­cov­ní pod­mín­kou prá­ce na smě­ny, noční prá­ce a prá­ce o svát­cích. Bez­peč­nost­ní pra­cov­ní­ci čas­to vykon­á­va­jí nároč­nou prá­ci, aby zaji­sti­li bez­peč­nost objek­tů, udá­los­tí a osob. Bohužel Mzdy v tom­to odvět­ví čas­to patří do sek­toru s níz­ký­mi mzda­mi napří­klad v samostat­né bez­peč­nost­ní služ­bě. Pokud doj­de k neočeká­va­né­mu výpad­ku hodin, např. pro­to, že zaměst­nava­tel přij­de o důleži­tou zakáz­ku, a měsí­ční cíl­o­vá pra­cov­ní doba není z toho­to důvo­du (nebo z jiných důvo­dů) dosaže­na, může to být pro strá­žní­ka 34a finančně ris­kant­ní. Ten­to člá­nek se zabý­vá důvo­dy, kte­ré vedou ke zrušení pra­cov­ních dnů, a uka­zu­je mož­nos­ti, kte­ré pak má člo­věk jako bez­peč­nost­ní pracovník.

Jaké jsou mož­né důvo­dy, proč mi zaměst­nava­tel při­dělu­je méně dnů?

Na tom­to mís­tě je tře­ba nejprve stručně proz­ko­u­mat poh­led bez­peč­nost­ní spo­leč­nos­ti. Sku­teč­nost, že jste na sez­na­mu služeb méně čas­to, nemá ve většině pří­pa­dů (dou­fej­me) nic spo­leč­né­ho s vámi osob­ně, ale má pro­voz­ní důvo­dy. Pokud vám je zaměst­nava­tel trans­par­ent­ně vys­vět­lí a vy je doká­že­te pocho­pit, nabí­zí se tím lepší výcho­dis­ko pro řešení pro­blé­mu, kte­ré může být pod­poře­no obě­ma stra­na­mi. Je však mož­né, že to pove­de ke změně zaměst­ná­ní nebo k tomu, že si zač­ne­te hle­dat novou prá­ci. Nebo je možná “hub­e­né obdo­bí” jen krát­ké a vy si může­te hodi­ny kom­pen­zo­vat prací navíc v nás­le­du­jí­cím měsí­ci nebo vám zaměst­nava­tel vyj­de vstříc jiným způsobem.

Zde je deset možných důvo­dů, proč by vám zaměst­nava­tel mohl chtít zkrá­tit pra­cov­ní dobu:

  1. Nižší pop­táv­ka zákaz­ní­ků: Pop­táv­ka po bez­peč­nost­ních služ­bách by moh­la být nižší, což by ved­lo ke sní­žení poč­tu potřeb­ných pra­cov­ních hodin.
  2. Hos­po­dá­řs­ké zpo­ma­lení: Je mož­né, že se zhorši­la hos­po­dá­řs­ká situ­ace, což ved­lo k ome­zení zdro­jů a úsporám nákladů.
  3. Změ­ny obchod­ní stra­te­gie: Váš zaměst­nava­tel mohl změ­nit svou obchod­ní stra­te­gii, což ved­lo k úpra­vě lids­kých zdrojů.
  4. Rot­ace zaměst­nan­ců: Možná rot­ace zaměst­nan­ců, aby měli všich­ni zaměst­nan­ci mož­nost pra­co­vat a aby byla pra­cov­ní doba spra­ved­li­vě­ji rozdělena.
  5. Nové tech­no­lo­gie nebo auto­ma­tizace: The Zavá­dění nových tech­no­lo­gií nebo auto­ma­tiz­o­vaných sys­té­mů by moh­lo vést k tomu, že bude potře­ba méně zaměstnanců.
  6. Sezón­ní výky­vy: Pra­cov­ní doba může pod­lé­hat sezón­ním výky­vům, napří­klad pokud je v něk­terých měsí­cích potře­ba méně bez­peč­nost­ních pracovníků.
  7. Změ­ny ve sml­ou­vách s kli­en­ty: Je mož­né, že se změ­ni­ly sml­ou­vy s kli­en­ty, což vede ke sní­žení obje­mu práce.
  8. Práv­ní ome­zení: Moh­la by být zave­de­na (nová) zákon­ná ome­zení, napří­klad maximální limi­ty pra­cov­ní doby nebo doby odpočin­ku mezi směna­mi. Nebo se nyní lépe sle­du­jí stá­va­jí­cí poža­dav­ky (např. ze záko­na o pra­cov­ní době).
  9. Firem­ní dovo­lená nebo sezón­ní firem­ní prázdni­nyVáš zaměst­nava­tel se mohl roz­hodn­out zkrá­tit pra­cov­ní dobu v urči­tých obdo­bích, jako jsou firem­ní dovo­lené nebo sezón­ní přes­táv­ky (od zákaz­ní­ků). Také napří­klad pan­de­mie Covid způ­so­bi­la dočas­né otře­sy v odvětví. 
  10. Vni­třní restruk­tu­ra­li­zace spo­leč­nos­ti: Váš zaměst­nava­tel může pro­vést vni­třní restruk­tu­ra­li­za­ci, která pove­de k pře­hod­no­cení pra­cov­ní doby a při­dě­lení zdrojů.

Jaké mám mož­nos­ti, pokud mi zaměst­nava­tel při­dělí méně práce?

Samo­zřej­mě nemá cenu se doha­dovat o jed­né nebo dvou hodinách. Ztrá­ta 20, 30, 40 nebo dokon­ce více pro­cent pra­cov­ní doby je však vel­ký pro­blém, pro­tože se musí­te také uži­vit. Pokud vás šéf vyřa­dí z roz­pi­su služeb, při­dělí vám výraz­ně méně směn než obvyk­le a vy ned­ost­a­ne­te své hodi­ny — pak máte nás­le­du­jí­cí možnosti:

  1. Zkon­tro­luj­te pra­cov­ní sml­ou­vu!
    To je nej­dů­leži­tě­jší bod. Roz­ho­du­jí­cí je zpra­vid­la to, co bylo sjed­ná­no v pra­cov­ní sml­ou­vě. Pokud je v ní napří­klad uve­de­no “plný úva­zek”, je zaměst­nava­tel povinen vás pod­le toho zaměst­nat. Co se rozu­mí plným pra­cov­ním úvaz­kem, je obvyk­le upra­ve­no v přís­luš­né kolek­tiv­ní sml­ou­vě. Čas­to je také sjed­nán kon­krét­ní počet hodin. Pokud je ve vaší pra­cov­ní sml­ou­vě smluv­ně sta­nove­no napří­klad 170 hodin měsí­čně, musí být ten­to počet hodin dodržen (kromě drob­ných výky­vů, např. z důvo­du oše­třo­vá­ní nemocných).
  2. Nahléd­ně­te do roz­pi­su služeb!
    Roz­vr­ho­vá­ní služeb v bez­peč­nost­ních služ­bách, např. při ost­ra­ze tová­ren, se čas­to pro­vá­dí na zákla­dě pev­ně sta­nove­né­ho ryt­mu směn. Tím­to způ­s­o­bem je mož­né plá­no­vat zhru­ba s předs­ti­hem — samo­zřej­mě s urči­tou mírou nejis­to­ty (např. kvů­li věč­né­mu plá­no­vá­ní nevyčer­paných dovo­lených). Roz­ho­du­jí­cí je však aktuální roz­pis služeb na nás­le­du­jí­cí měsíc: Pokud je v něm uve­de­no např. 20 směn, pak máte nárok na odpra­co­vá­ní toho­to poč­tu směn. Jak­mi­le je roz­pis služeb zveře­jněn, lze jej opět měnit pou­ze po pro­jed­ná­ní se zaměstnanci.
  3. Vyh­le­dá­vej­te dia­log a aktiv­ně nabí­zej­te pra­cov­ní výkon!
    Mno­ho věcí lze vyjas­nit komu­ni­ka­cí. Snaž­te se prom­lu­vit se svým nadří­zeným a dosáhn­out sho­dy. Důleži­té: Sděl­te, že se změna­mi nesouh­la­sí­te, a výs­lov­ně nabíd­ně­te svůj pra­cov­ní výkon! Zaměst­nava­tel je povinen vám při­dě­l­o­vat prá­ci pod­le stá­va­jí­cí pra­cov­ní sml­ou­vy, vy pos­kyt­ně­te svůj pra­cov­ní výkon pod­le smlouvy. 
  4. Váš zaměst­nava­tel nere­agu­je? Poš­le­te písem­nou upomín­ku!
    Písem­ně infor­muj­te své­ho zaměst­nava­te­le o výše uve­dených aspek­tech. Písem­ná for­ma je důleži­tá, abys­te měli důkaz. Sta­nov­te své­mu šéfo­vi lhů­tu, ale i nadá­le buď­te zdvořilí a ochot­ní spo­lu­pra­co­vat. Kon­eck­on­ců, obvyk­le chce­te pro své­ho zaměst­nava­te­le pra­co­vat i nadále.
  5. Pokud nic nepomůže: stěžuj­te si!
    Pokud vše ost­at­ní selže, zaměst­nava­tel nere­agu­je a jed­ná­ní (pří­pad­ně i s radou zaměst­nan­ců) neve­dou k úspěchu, je jedi­nou mož­nos­tí žalo­ba u pra­cov­ní­ho soudu.

Advo­kát Jörg Zitz­mann krás­ně předsta­vil fak­ta pří­pa­du v doku­men­tu You­Tube kanál Aka­de­mie pro bez­peč­nost:

Otisk
cs_CZCS