Archi­vy

Zaměst­nava­tel

Prá­ce strá­ž­né­ho 34a: Co dělat, když šéf zruší služby?

Práce strážného 34a: Co dělat, když šéf zruší služby?

V sou­kro­mém bez­peč­nost­ním sek­toru je běž­nou pra­cov­ní pod­mín­kou prá­ce na smě­ny, noční prá­ce a prá­ce o svát­cích. Bez­peč­nost­ní pra­cov­ní­ci čas­to vykon­á­va­jí nároč­nou prá­ci, aby zaji­sti­li bez­peč­nost objek­tů, udá­los­tí a osob. Bohužel Mzdy v tom­to odvět­ví čas­to patří do sek­toru s níz­ký­mi mzda­mi napří­klad v samostat­né bez­peč­nost­ní služ­bě. Pokud doj­de k neočeká­va­né­mu výpad­ku hodin, např. pro­to, že zaměst­nava­tel přij­de o důleži­tou zakáz­ku, a měsí­ční cíl­o­vá pra­cov­ní doba není z toho­to důvo­du (nebo z jiných důvo­dů) dosaže­na, může to být pro strá­žní­ka 34a finančně ris­kant­ní. Ten­to člá­nek se zabý­vá důvo­dy, kte­ré vedou ke zrušení pra­cov­ních dnů, a uka­zu­je mož­nos­ti, kte­ré pak má člo­věk jako bez­peč­nost­ní pracovník.

Jaké jsou mož­né důvo­dy, proč mi zaměst­nava­tel při­dělu­je méně dnů?

Na tom­to mís­tě je tře­ba nejprve stručně proz­ko­u­mat poh­led bez­peč­nost­ní spo­leč­nos­ti. Sku­teč­nost, že jste na sez­na­mu služeb méně čas­to, nemá ve většině pří­pa­dů (dou­fej­me) nic spo­leč­né­ho s vámi osob­ně, ale má pro­voz­ní důvo­dy. Pokud vám je zaměst­nava­tel trans­par­ent­ně vys­vět­lí a vy je doká­že­te pocho­pit, nabí­zí se tím lepší výcho­dis­ko pro řešení pro­blé­mu, kte­ré může být pod­poře­no obě­ma stra­na­mi. Je však mož­né, že to pove­de ke změně zaměst­ná­ní nebo k tomu, že si zač­ne­te hle­dat novou prá­ci. Nebo je možná “hub­e­né obdo­bí” jen krát­ké a vy si může­te hodi­ny kom­pen­zo­vat prací navíc v nás­le­du­jí­cím měsí­ci nebo vám zaměst­nava­tel vyj­de vstříc jiným způsobem.

Zde je deset možných důvo­dů, proč by vám zaměst­nava­tel mohl chtít zkrá­tit pra­cov­ní dobu:

  1. Nižší pop­táv­ka zákaz­ní­ků: Pop­táv­ka po bez­peč­nost­ních služ­bách by moh­la být nižší, což by ved­lo ke sní­žení poč­tu potřeb­ných pra­cov­ních hodin.
  2. Hos­po­dá­řs­ké zpo­ma­lení: Je mož­né, že se zhorši­la hos­po­dá­řs­ká situ­ace, což ved­lo k ome­zení zdro­jů a úsporám nákladů.
  3. Změ­ny obchod­ní stra­te­gie: Váš zaměst­nava­tel mohl změ­nit svou obchod­ní stra­te­gii, což ved­lo k úpra­vě lids­kých zdrojů.
  4. Rot­ace zaměst­nan­ců: Možná rot­ace zaměst­nan­ců, aby měli všich­ni zaměst­nan­ci mož­nost pra­co­vat a aby byla pra­cov­ní doba spra­ved­li­vě­ji rozdělena.
  5. Nové tech­no­lo­gie nebo auto­ma­tizace: The Zavá­dění nových tech­no­lo­gií nebo auto­ma­tiz­o­vaných sys­té­mů by moh­lo vést k tomu, že bude potře­ba méně zaměstnanců.
  6. Sezón­ní výky­vy: Pra­cov­ní doba může pod­lé­hat sezón­ním výky­vům, napří­klad pokud je v něk­terých měsí­cích potře­ba méně bez­peč­nost­ních pracovníků.
  7. Změ­ny ve sml­ou­vách s kli­en­ty: Je mož­né, že se změ­ni­ly sml­ou­vy s kli­en­ty, což vede ke sní­žení obje­mu práce.
  8. Práv­ní ome­zení: Moh­la by být zave­de­na (nová) zákon­ná ome­zení, napří­klad maximální limi­ty pra­cov­ní doby nebo doby odpočin­ku mezi směna­mi. Nebo se nyní lépe sle­du­jí stá­va­jí­cí poža­dav­ky (např. ze záko­na o pra­cov­ní době).
  9. Firem­ní dovo­lená nebo sezón­ní firem­ní prázdni­nyVáš zaměst­nava­tel se mohl roz­hodn­out zkrá­tit pra­cov­ní dobu v urči­tých obdo­bích, jako jsou firem­ní dovo­lené nebo sezón­ní přes­táv­ky (od zákaz­ní­ků). Také napří­klad pan­de­mie Covid způ­so­bi­la dočas­né otře­sy v odvětví. 
  10. Vni­třní restruk­tu­ra­li­zace spo­leč­nos­ti: Váš zaměst­nava­tel může pro­vést vni­třní restruk­tu­ra­li­za­ci, která pove­de k pře­hod­no­cení pra­cov­ní doby a při­dě­lení zdrojů.

Jaké mám mož­nos­ti, pokud mi zaměst­nava­tel při­dělí méně práce?

Samo­zřej­mě nemá cenu se doha­dovat o jed­né nebo dvou hodinách. Ztrá­ta 20, 30, 40 nebo dokon­ce více pro­cent pra­cov­ní doby je však vel­ký pro­blém, pro­tože se musí­te také uži­vit. Pokud vás šéf vyřa­dí z roz­pi­su služeb, při­dělí vám výraz­ně méně směn než obvyk­le a vy ned­ost­a­ne­te své hodi­ny — pak máte nás­le­du­jí­cí možnosti:

  1. Zkon­tro­luj­te pra­cov­ní sml­ou­vu!
    To je nej­dů­leži­tě­jší bod. Roz­ho­du­jí­cí je zpra­vid­la to, co bylo sjed­ná­no v pra­cov­ní sml­ou­vě. Pokud je v ní napří­klad uve­de­no “plný úva­zek”, je zaměst­nava­tel povinen vás pod­le toho zaměst­nat. Co se rozu­mí plným pra­cov­ním úvaz­kem, je obvyk­le upra­ve­no v přís­luš­né kolek­tiv­ní sml­ou­vě. Čas­to je také sjed­nán kon­krét­ní počet hodin. Pokud je ve vaší pra­cov­ní sml­ou­vě smluv­ně sta­nove­no napří­klad 170 hodin měsí­čně, musí být ten­to počet hodin dodržen (kromě drob­ných výky­vů, např. z důvo­du oše­třo­vá­ní nemocných).
  2. Nahléd­ně­te do roz­pi­su služeb!
    Roz­vr­ho­vá­ní služeb v bez­peč­nost­ních služ­bách, např. při ost­ra­ze tová­ren, se čas­to pro­vá­dí na zákla­dě pev­ně sta­nove­né­ho ryt­mu směn. Tím­to způ­s­o­bem je mož­né plá­no­vat zhru­ba s předs­ti­hem — samo­zřej­mě s urči­tou mírou nejis­to­ty (např. kvů­li věč­né­mu plá­no­vá­ní nevyčer­paných dovo­lených). Roz­ho­du­jí­cí je však aktuální roz­pis služeb na nás­le­du­jí­cí měsíc: Pokud je v něm uve­de­no např. 20 směn, pak máte nárok na odpra­co­vá­ní toho­to poč­tu směn. Jak­mi­le je roz­pis služeb zveře­jněn, lze jej opět měnit pou­ze po pro­jed­ná­ní se zaměstnanci.
  3. Vyh­le­dá­vej­te dia­log a aktiv­ně nabí­zej­te pra­cov­ní výkon!
    Mno­ho věcí lze vyjas­nit komu­ni­ka­cí. Snaž­te se prom­lu­vit se svým nadří­zeným a dosáhn­out sho­dy. Důleži­té: Sděl­te, že se změna­mi nesouh­la­sí­te, a výs­lov­ně nabíd­ně­te svůj pra­cov­ní výkon! Zaměst­nava­tel je povinen vám při­dě­l­o­vat prá­ci pod­le stá­va­jí­cí pra­cov­ní sml­ou­vy, vy pos­kyt­ně­te svůj pra­cov­ní výkon pod­le smlouvy. 
  4. Váš zaměst­nava­tel nere­agu­je? Poš­le­te písem­nou upomín­ku!
    Písem­ně infor­muj­te své­ho zaměst­nava­te­le o výše uve­dených aspek­tech. Písem­ná for­ma je důleži­tá, abys­te měli důkaz. Sta­nov­te své­mu šéfo­vi lhů­tu, ale i nadá­le buď­te zdvořilí a ochot­ní spo­lu­pra­co­vat. Kon­eck­on­ců, obvyk­le chce­te pro své­ho zaměst­nava­te­le pra­co­vat i nadále.
  5. Pokud nic nepomůže: stěžuj­te si!
    Pokud vše ost­at­ní selže, zaměst­nava­tel nere­agu­je a jed­ná­ní (pří­pad­ně i s radou zaměst­nan­ců) neve­dou k úspěchu, je jedi­nou mož­nos­tí žalo­ba u pra­cov­ní­ho soudu.

Advo­kát Jörg Zitz­mann krás­ně předsta­vil fak­ta pří­pa­du v doku­men­tu You­Tube kanál Aka­de­mie pro bez­peč­nost:

Proč tolik účast­ní­ků neu­spě­je u zkoušky odborných zna­los­tí? (§ 34a GewO)

Proč tolik účastníků neuspěje u zkoušky odborných znalostí? (§ 34a GewO)

Jaké jsou důvo­dy, proč tolik zkoušených neu­spě­je při zkoušce u Prů­mys­lo­vé a obchod­ní komo­ry (IHK) v oboru bezpečnost?

Tuto otáz­ku si kla­dou také Jörg Zitz­mann a Kai Delio­mi­ni v dopo­ruču­jí­cí kni­ze Pod­cast pro ochra­nu a zabez­pečení (Video níže!).

Obě strán­ky Jörg Zitz­mann a také Kai Delio­mi­ni jsou v oboru sou­kro­mé bez­peč­nos­ti vel­mi dobře známé.
Oba jsou mimo jiné zas­tou­pe­ni ve zkušeb­ních komi­sích IHK v oblas­ti ochra­ny a bez­peč­nos­ti, jsou aktiv­ní jako autoři knih pro pří­pra­vu zkoušky odborných zna­los­tí a jsou zas­tou­pe­ni mno­ha uži­tečný­mi videi na You­Tube a v podcastech.

Kaž­dá druhá nebo tře­tí oso­ba neproj­de tes­tem 34a!

Při nezříd­ka se vys­ky­tu­jí­cích poruchách mezi 30 a 50% se při­ro­zeně nabí­zí otáz­ka: Jaký je důvod?
Něk­te­ré fak­to­ry úspěchu či neúspěchu jsou zřej­mé. Něk­te­ré pro­blé­my lze vyřešit snad­no a rych­le, jiné vyža­du­jí inten­ziv­ní učení, pra­xi a vytrva­lost. Ješ­tě než se poku­sím pouká­zat na to, co považu­ji za hlav­ní fak­to­ry (ne)úspěchu, při­klá­dám vel­mi zají­ma­vý roz­ho­vor mezi Jör­gem Zitz­man­nem a Kai­em Delio­mi­nim na YouTube:

Mých 5 nejčas­tě­jších důvo­dů, proč tolik lidí neu­spě­je u písem­né a úst­ní zkoušky odborných zna­los­tí na IHK

Pod­le mých zkušen­os­tí jsou hlav­ní­mi důvo­dy neúspěchu s “licen­cí 34a” nás­le­du­jí­cí faktory:

  1. Ned­ost­a­tek moti­va­ce / nezájem
    Mno­ho účast­ní­ků nevi­dí ve zkoušce žád­nou přid­anou hod­no­tu. Nema­jí sku­tečný zájem o obs­ah, takže se vůbec nech­tě­jí učit. To se pro­je­vu­je zej­mé­na u osob, kte­ré jsou “vys­lá­ny” svým zaměst­nava­te­lem nebo pra­cov­ní agen­tur­ou a ve sku­teč­nos­ti nema­jí o sou­kromý bez­peč­nost­ní sek­tor vůbec zájem. Ale i když se účast­ní­te z vlast­ní vůle: Vyše­tření čas­to není vní­má­no jako pří­leži­tost, ale jako nut­né zlo. Ned­ost­a­tek moti­va­ce a záj­mu se však dia­me­trálně liší od úspěchu u zkoušky.
  2. Ned­ost­a­tečná pří­pra­va obsahu
    Něk­teří lidé berou zkouš­ku na leh­kou váhu. Otáz­ky s výbě­rem odpo­vě­dí s před­na­sta­vený­mi odpo­věď­mi, kte­ré je tře­ba zaš­krtn­out, a pou­ze 50% potřeb­né správ­né odpo­vě­di k absol­vo­vá­ní — co by se moh­lo poka­zit, ptá­te se sami sebe. Ale zda­le­ka ne. Zej­mé­na práv­ní téma­ta jsou náročná. Kromě toho vás čeká vzrušení, zej­mé­na při úst­ní zkoušce, a otáz­ky, u kterých bude­te muset pře­mýš­let tro­chu jinak. Pokud nemá­te potřeb­né zna­los­ti, a tím i důvěru k jed­ná­ní, bude­te rych­le vyřa­ze­ni. Kom­plex­ní pří­pra­va je zák­la­dem úspěchu u zkoušky!
  3. Ned­ost­a­tečná zna­lost němčiny
    Na zna­lost němči­ny již bylo polože­no mno­ho otá­zek a řeče­no mno­ho slov. Jed­no je jis­té: mno­ho lidí pra­cu­jí­cích v bez­peč­nost­ním sek­toru není rodilý­mi mlu­včí­mi němči­ny. Pro prá­ci je čas­to důleži­tá více­ja­zyč­nost, ale také dosta­tečná zna­lost němči­ny. Zkouš­ka se totiž sklá­dá výhrad­ně v němčině a vy musí­te být schop­ni sebe­jis­tě komu­ni­ko­vat něme­cky i při své kaž­do­den­ní prá­ci strá­žní­ka. Práv­ní tex­ty jsou psá­ny obtí­žným jazy­kem, “úřed­ní řeč” je obvyk­le ste­jně obtí­žná k pocho­pení a otáz­ky ke zkoušce něk­dy závi­sí na jed­not­li­vých slovech, která mohou změ­nit výz­nam tím či oním smě­rem nebo pos­kytn­out nápo­vě­du k řešení.
  4. Struk­tu­ra a způ­s­ob zkoušky jsou nejasné.
    Mno­ha lidem nej­sou zce­la jas­né rám­co­vé pod­mín­ky zkoušky. Ale pou­ze pokud víte, která téma­ta jsou důleži­tá a jak, a jak je zkouš­ka struk­tur­o­vaná, může­te se na ni při­pra­vit kon­krét­ně a efek­tiv­ně. Exis­tu­jí napří­klad téma­ta, která lze rych­le pře­ko­nat a na která lze obvyk­le odpo­vě­dět zdra­vým rozu­mem. Něk­terá téma­ta se nao­pak počí­ta­jí dva­krát a něk­terá vyža­du­jí inten­ziv­ně­jší stu­di­um. Kromě toho exis­tu­jí empi­rické hod­no­ty pro úst­ní zkouš­ku a tak­tické tipy pro prá­ci s tes­to­vý­mi otáz­ka­mi, kte­ré by měl zpro­s­třed­ko­vat napří­klad kom­pe­tent­ní lek­tor nebo autor.
  5. Obtí­ž­né indi­vi­duální podmínky
    Lidé jsou samo­zřej­mě růz­ní. Kaž­dý má jiné osob­ní před­po­kla­dy a význa­mnou roli při úspěchu či neúspěchu hra­jí také obe­c­né pod­mín­ky (např. rodin­né povin­nos­ti, volný čas na učení, pro­s­tře­dí, ve kte­rém se učí atd.). Možná také zná­te lidi, kteří si doká­ží zapa­ma­to­vat věci “rychlým poh­le­dem” a vyba­vit si je lus­knu­tím prstu. Pro jiné je to nao­pak pod­stat­ně obtí­žně­jší. Něk­teří lidé také nema­jí pro­blém mlu­vit před ost­at­ní­mi ve zkouš­ko­vé situ­aci, větši­na je při­ro­zeně nap­ja­tá, něk­teří účast­ní­ci trpí pří­mo zkouš­ko­vou úzkostí.

Polož­te si otáz­ku, do jaké míry se na vás vzta­hu­jí výše uve­de­né body, jak se může­te vyva­ro­vat chyb v pří­pra­vě a jak může­te kom­pen­zo­vat pří­pad­né ned­ost­at­ky. Více infor­mací o této pro­ble­ma­ti­ce naj­de­te zde na infor­mačním por­tá­lu o před­mě­tu. čet­né tipy a Odka­zy na jiné strán­ky nebo média, napří­klad You­Tube.


Nej­no­vě­jší knižní tipy pro model 34a:

Otisk
cs_CZCS